Seznam vyučujících na Katedře germanistiky FF UP (1949–2012)

Pavel Trost (na KG 1949–1957)

Polyhistor, všestranný filolog a estetik. Narozen 1907 ve Šternberku. Studoval v Praze. Za války byl nasazen ve Slezsku, před osvobozením i vězněn. Přišel do Olomouce z Brna, učil v Olomouci do roku 1957, poté odešel do Prahy. Působil mimo jiné ve Vídni a v Göttingenu. Byl jedním z mála, kteří se na začátku 50. let odvážili veřejně kritizovat Stalinovy Stati o jazyce, tehdy více proklamované než diskutované. Zasvěcoval své žáky (tehdy nepočetný kruh) do jazykovědy i literární vědy, do vztahů mezi skupinami jazyků a také do pohledů na intelektuální život v republice a ve světě. Nebylo vzdělanostní oblasti, v níž by nebyl orientován a neposkytl podněty a rady, psal práce z obecné jazykovědy, literární vědy, germanistiky i např. baltistiky. Jeho Studie o jazycích a literatuře vydané 1995 v nakladatelství Torst Jaromírem Povejšilem jsou dodnes čtivými, poučnými a v mnoha ohledech základními studiemi a jsou zároveň ukázkou typického Trostova „Sekundenstilu“ – obvykle nespotřebuje na důkladnou a ostrou interpretaci problému více než dvě tři stránky.

 

Vladimír Nop (na KG 1951–1962)

Působil jako lektor praktického jazyka. Snažil se estetizovat každý moment a aspekt v učení i v životních postojích.

 

Vojtěška Frintová (na KG 1951–1954)

Spolu s Vladimírem Nopem se zabývala především výukou praktického jazyka.

 

Karel Zemen (na KG 1953–1960)

Reemigrant z Vídně označovaný studenty s láskou také jako „Papa Zemen“. Dojížděl z Prahy. Zabýval se teorií a normami německého jazyka, uváděl však studenty také do jazyků severských a keltských. Ludvík Václavek na něj vzpomíná: „Milovali jsme bezpočet jeho vídeňských aspektů a historek, slovních hříček a sentencí.“

 

Ladislav Heger (na KG 1953–1964)

Narozen 3. 2. 1902. Pražský germanista. Mimo jiné se zasloužil o vznik germanistické knihovny na FF UP. V letech 1921–1927 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na univerzitách v Kodani a Berlíně. Od roku 1927 vyučoval němčinu a češtinu na středních školách v Praze. Roku 1931 se stal lektorem dánštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1937-1939 a 1945-1948 byl docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1948 až do odchodu do důchodu pracoval v Univerzitní knihovně v Praze. Mezi lety 1955-1962 byl souběžně docentem na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své vědecké práci se zabýval severskými jazyky a literaturou, zvláštní pozornost věnoval starogermánským literárním památkám. Je autorem řady odborných děl z oblasti germanistiky a nordistiky, např. Der bestimmte Artikel in einer Reihe von altgermanischen Denkmälern (1937), Německý jazyk v Evropě (1941) a mnoha studií, publikovaných v domácím i zahraničním odborném tisku. Byl vedoucím autorského kolektivu Slovníku spisovatelů - Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Island, Nizozemí, Belgie (1967). Překládal z němčiny, vlámštiny, dánštiny a staroislandštiny. Některé jeho překlady byly vydány před rokem 1945.  Zemřel 18. 1. 1975.

 

Rudolf Chadraba (na KG 1954–1960)

Svými vlastními slovy v rozhovoru pro Davida Vodu řekl Rudolf Chadraba (Listy 1/2011): „Já jsem tady [v Olomouci] i přednášel německou literaturu doby Goethovy... Zajel jsem do Brna a Zatočil, tamější germanista, mi položil takovou otázku: ‚Jak se řekne mísa plná jablek?‘ Povídám: ‚Eine Schüssel voll Äpfel.‘ On říká: ‚Je to správný, ale ještě správnější je eine Schüssel voller Äpfel, a to je saský genitiv.‘ Tím mě tedy převezl. Mohl jsem mu nabídnout, že by se to mohlo rozumět jako mísa plných jablek.‘“

Rudolf Chadraba se narodil 12. května 1922 v Košicích. V letech 1941–1942 studoval kresbu a malbu na Státní grafické škole v Praze. Léta 1945–1947 prožil studiem dějin umění a estetiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pak přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde vynikl od roku 1949 jako asistent estetika a spisovatele Bohumila Markalouse – Jaromíra Johna, zatímco pokračoval studiem dějin umění u Václava Richtera. Germanistiku dokončil na univerzitě v Brně. Nejplodnějším obdobím života se pro prof. Rudolfa Chadrabu stalo od roku 1961 působení v pražském Ústavu dějin umění Akademie věd jako vědecký pracovník a na čas vědecký tajemník ústavu. Profesionální působení zakončil opět v Olomouci, kde od roku 1990 pomáhal k obnovení Katedry dějin umění FF UP a do své smrti přispíval k jejímu rozvoji jako její první profesor. Zemřel v Olomouci 27. 2. 2011.

                                                

Josef Birgus (na KG 1954–1973)

Narozen 23. 5. 1905, absolvent Slovanského gymnázia v Olomouci a Filozofické fakulty UK Praha, titul PhDr. získal na Masarykově univerzitě v Brně. Působil jako středoškolský pedagog v Kroměříži, Valašském Meziříčí a Olomouci, v poslední jmenované pak jako ředitel Polívkova státního reálného gymnázia. Dobrotivě přísný metodik a přítel studentů. Zaučoval je do předpokládané dráhy středoškolských učitelů a snažil se seznamovat studenty s německým světem alespoň exkurzemi do NDR, Lipska a Berlína. Pravidelný recenzent, autor nejen mnoha studií v odborných časopisech, ale i středoškolských učebnic. Překládal z němčiny pro Acta UP. Zemřel 23. 10. 1985.

 

Gertruda Nürnbergerová (na KG 1954–1955)

Přišla z Prahy. Na katedře působila velmi krátce, jako lektorka.

 

Ludvík Václavek (na KG 1956–1973, 1989 – dosud)

Narozen 1931, studoval v letech 1950-1955 německou a ruskou filologii na UP, jeho učitelem byl mimo jiné Pavel Trost. Po ukončení doktorského studia (jehož část absolvoval u Hanse Meyera v Lipsku) se stal odborným asistentem, poté docentem (habilitační práce o pražském německém autorovi F.C. Weiskopfovi) na Katedře germanistky FF UP, v letech 1963-67 byl jejím vedoucím. Vyučoval dějiny německé literatury v celé šíři, přednášel také studentům v Brně a v Prešově, vydal několik velmi ceněných skript. Po roce 1968 byl Václavek persekvován, 1972 propuštěn z fakulty a zbaven všech akademických funkcí, měl zákaz publikovat a stýkat se se studenty. Do roku 1989 pracoval jako knihovník.

V této temné normalizační době přes zákaz konzultoval tajně se studenty a kolegy jejich vědecké práce, překládal a publikoval pod cizími jmény – také mnohé studie k moravské německé literatuře, jež se staly základem pozdějšího výzkumu v Arbeitsstelle fűr deutschmährische Literatur. V roce 1989 se stal prvním porevolučním děkanem FF, 1994 vedoucím katedry germanistiky, 1997 byl spoluzakladatelem Arbeitsstelle. Dodnes přednáší dějiny německé literatury (zejména starší německou literaturu, modernu a moravskou německou literaturu), vede doktorské a diplomové práce, publikuje a je nenahraditelným mentorem a rádcem svým mladším kolegům.

 

? Králíková (na KG 1958–1959)

 

Eduard Beneš (na KG 1961–1962)

Narozen 21. 6. 1911 v Semilech, absolvent oboru ČJ – NJ na FF UK v Praze; 1962 CSc., 1967 PhDr.; V letech 1966-1971 byl členem Československé akademie věd, působil jako středoškolský pedagog, je spoluautorem mnoha učebnic němčiny. Jeho specializací byla syntax, stylistika, kontrastivní lingvistika a především didaktika němčiny či obecně metodika vyučování cizích jazyků. V době normalizace nebyla jeho mezinárodně proslulá osobnost i jeho jméno shodné se jménem někdejšího československého prezidenta žádoucí, proto publikoval od roku 1971 téměř výhradně v zahraničí.

 

Pavel Petr (na KG 1961–1964)

Narozen 1930. Dojížděl do Olomouce z Brna, kde byla jeho kmenovým působištěm filozofická fakulta dnešní Masarykovy univerzity. V r. 1969 odešel na stáž na Monash-University v Melbournu, svůj původně dočasný pobyt proměnil v trvalý, nechtěl se vrátit do okupovaného Československa. Po čtyřicetileté přestávce byly jeho kontakty s Olomoucí obnoveny, v r. 1994 navštívil Filozofickou fakultu UP. Zabýval se mimo jiné dílem Kafkovým a postmodernou.

 

Hanna Tscheková (na KG 1963–1966)

Vedla jazykové kurzy v letech 1961–1966, pak emigrovala do Něměcka, žije v Mnichově. Seznamovala studenty také s nizozemštinou a pražským kulturním světem. Spoluautorka Německo-českého a česko-německého slovníku na cesty a jiných publikací.

 

Rudolf Uvíra (na KG 1963 – dosud jako externista)

Narozen 1935, studium germanistiky a bohemistiky ukončil r. 1957. Diplomovou práci o německém konjunktivu napsal u Ladislava Hegera. Od r. 1962 odborným asistentem, r. 1987 CSc. Vedl přednášky a semináře k teoretické a historické mluvnici němčiny a k obecné lingvistice. Absolvoval stáže a jazykové kurzy v NSR (Institut für deutsche Sprache Mannheim, univerzita München), ve Švýcarsku (univerzita Zürich) a Švédsku (univerzita Stockholm, Lund, Uppsala), na Islandu (univerzita Reykjavík), v Norsku (univerzita Oslo), v Nizozemí (univerzita Amsterdam, Fryske Akademy Leeuwarden), studia na Institutu judaistiky a indoevropeistiky univerzity Wien a indoevropeistiky MU Brno. Zabývá se problematikou morfologie, syntaxe  a fonologie germánských jazyků. Od r. 1988 je členem rigorózních komisí na Ústavu germanistiky a skandinavistiky UK Praha. Vede výuku švédštiny v interním a distančním studiu, norštiny, islandštiny, fríštiny, úvod do hebrejštiny a přednášky k semitským jazykům. Nadále spolupracuje s judaistikou univerzity Wien.

 

Svatopluk Štech (na KG 1964–1966)

Germanista, slavista, bohemista a indoeuropeista. Narozen 21. 1. 1932 v Šumperku, jeho specializací byla etymologie, je autorem článků na toto téma např. v časopise Naše řeč či Zeitschrift für slavische Philologie. Působil též jako lektor češtiny v Göteborgu ve Švédsku, kde v angličtině i publikoval a kde také 7. 1. 1968 předčasně zemřel.

 

Miroslav Beck

Dojížděl do Olomouce z Brna. Byl agentem tajné služby, čímž se nijak netajil. Upil se k smrti.

 

Jan Chytil (na KG 1964–1996)

Narozen 1929. Pocházel z Olomouce, kde 1950 maturoval na Slovanském gymnáziu a do roku 1956 studoval na Filozofické fakultě německou a českou filologii. Byl žákem prof. Pavla Trosta, doc. Karla Zemena a PhDr. Josefa Birguse. Po ukončení studií nastoupil jako asistent na UP, později jako odborný asistent na tehdejší katedře moderních filologií jako germanista zaměřený na dějiny literatury. Přednášel hlavně o německé literatuře 19. století, ve svých odborných statích a skriptech se zabýval autory 20. století. Předmětem jeho výzkumu bylo především dílo Ernsta Weiße a Hanse Natonka. Byl aktivním v organizační práci a v příležitostné pomoci kolegům. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století – už jako habilitovaný – konal pravidelné přednášky také na germanistikách na filozofické fakultě v Brně a na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Na počátku devadesátých let mu další učitelskou činnost ztížil a nakonec zcela znemožnil vážný úraz a jeho náročná léčba.

 

Karel Frank (na KG 1966 – dosud jako externista)

Narozen 1940 ve Vsetíně, po absolvování jedenáctileté střední školy byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1962 ukončil studium oborů německý jazyk a ruský jazyk, v diplomové práci se zabýval slovotvornými postupy němčiny, ruštiny a finštiny a jejich srovnáním. Poté odešel do dvouleté základní vojenské služby. Od 1. září 1964 do 30. dubna 1965 působil jako učitel Průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Počínaje 1. květnem 1965 se stal odborným asistentem Ústavu jazyků a literatur ČSAV v oddělení germánských jazyků. V roce 1966 nastoupil jako odborný asistent na Katedru germánské a anglické filologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Ve své pedagogické a vědecké činnosti se věnoval otázkám současného německého jazyka, a to především ze srovnávacího pohledu česko-německého. V roce 1969 odjel na roční studijní pobyt na univerzitu v Marburgu/Lahn. Pro svůj kontrastivní výzkum nasbíral řadu zkušeností při tamní výuce češtiny pro německé studenty. Během následujících studijních cest pronesl řadu přednášek, které se s ohledem na zájem ciziny o Pražský lingvistický kroužek obíraly právě touto tématikou. V roce 1981 se po obhájení práce na téma verbonominálních konstrukcí v němčině stal kandidátem věd. V roce 1990 získal docenturu na základě publikační a přednáškové činnosti v oborech obecná jazykověda a německý jazyk. Po několik let byl vedoucím lingvistické sekce na Katedře germanistiky FF UP. Od roku 2012 se jeho působištěm stala Fakulta humanitních studií na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Na Katedře germanistiky FF UP vypomáhá jako externista.

 

Lucy Topoĺská (na KG 1966–2012)

Narozena 1933, studovala německou a ruskou filologii na UP a na UK v Praze, diplomovou práci o Thomasu Mannovi psala u Pavla Trosta a Hugo Siebenscheina. Do roku 1965 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, poté se stala odbornou asistentkou na Katedře germanistiky UP. Bylo jí svěřeno vedení přednášek a seminářů k dějinám německé a rakouské literatury 18. a 19. století. Pro posluchače napsala 1970 skripta o osvícenské literatuře, která byla (v několikerých doplněných vydáních) vítaným zdrojem informací pro generace studentů germanistiky. Vzhledem ke svým zkušenostem a odbornosti knihovnice se až do 90. let starala o katederní knihovnu, která patřila i v dobách normalizace k nejlépe vybaveným v zemi. V roce 1980obhájila habilitační práci o pražském německém básníkovi a překladateli české lyriky Rudolfu Fuchsovi, docentský titul jí byl udělen ale až v roce 1989, neboť v období po pražském jaru nepatřila ke „spolehlivým kádrům“, nýbrž právě naopak. V tomto období se věnovala také výzkumu moravské německé literatury, zejména regionálního německého divadla, a překládala beletrii. V letech 1990-1994 byla vedoucí katedry, za jejího přispění a pod jejím dohledem došlo k zásadní reformě studia germanistiky, k obnovení a k velkému rozkvětu katedry. Až do svého odchodu do důchodu v roce 2009 vyučovala Lucy Topolská dějiny německé literatury 18., 19. a 20. století, vedla desítky diplomových prací, velmi oblíbené a navštěvované byly také její semináře uměleckého překladu.

 

Drahomír Hřivna (na KG 1967–1982)

 

Drahoslava Cepková (na KG 1967–1980)

Narozena 1931, po maturitě na reálném gymnáziu v Orlové vystudovala v letech 1951–1956 němčinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita). V letech 1956–1959 působila jako asistentka na Katedře germanistiky téže fakulty. Poté se věnovala tři roky pedagogické činnosti na Jazykové škole v Ostravě, v letech 1963–1967 byla odbornou asistentkou na Pedagogickém institutu v Ostravě, odkud přešla na Katedru germánské a anglické filologie FF UP v Olomouci, na níž působila do své předčasné smrti v roce 1980. V roce 1974 získala po obhajobě kandidátské práce na téma „Sprache und Text zweier deutscher Bearbeitungen der Interrogatio Sancti Anshelmi aus dem 15. Jahrhundert“ na FF UJEP v Brně titul CSc. Vyučovala morfologii, historický vývoj německého jazyka, syntax a lexikologii němčiny.

 

Margareta Keprtová (na KG 1969–2004)

Narozena 1939, studovala německou a ruskou filologii na UP v Olomouci, po několika letech praxe na základní a dvou středních odborných školách nastoupila v roce 1968 na katedru germanistiky jako odborná asistentka pro praktický jazyk. Vyučovala generace studentů, vydala několik svazků německo-české konverzace a slovníků odborné slovní zásoby. V 80. letech šla s dobou: natočila devět výukových videoprogramů. Po roce 1989 se intenzivně věnovala šíření rakouské kultury: Ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze a rakouskou knihovnou na katedře germanistiky organizovala návštěvy a autorská čtení desítek rakouských spisovatelů. Do důchodu odešla v roce 2008.

 

Vladimír Látal (na KG 1982–1990)

 

Zdenka Křížková (na KG 1991 – dosud jako externistka)

V roce 1979 ukončila magisterské studium na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obory bohemistika a germanistika. První pracoviště bylo na středním odborném učilišti v Přerově, v průběhu mateřské dovolené získala titul PhDr. a v roce 1991 nastoupila jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci pro obor současný německý jazyk se zaměřením na lexikologii, frazeologii, morfologii, slovotvorbu, textovou lingvistiku a vývojové tendence v němčině. V roce 1997 obhájila disertační práci Morphonologische Alternationen in der Flexion des heutigen Deutsch. Během svého působení na Katedře germanistiky v Olomouci byla několikrát na studijních pobytech v zahraničí, např. v Mnichově, Berlíně, Vídni, Grazu, Bochumi, Jeně aj. Zúčastňuje se aktivně národních i mezinárodních konferencí, které se zabývají současným německým jazykem a výukou němčiny, výstupy z těchto konferencí jsou články v odborných sbornících a časopisech, a to převážně s tematikou morfologie a frazeologie. Je rovněž spoluautorkou překladového německo-českého frazeologického slovníku Deutsch-tschechisches Wörterbuch der Phraseologismen und festgeprägten Wendungen, což je jedinečné dílo v této oblasti, slovník obsahuje přibližně 24 400 hesel.

 

Jiří Nový (na KG 1991–2006)

Narozen 1960, studoval germanistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě UP (1980–1985). Po krátkém působení jako středoškolský profesor na gymnáziu od roku 1990 odborný asistent na Katedře germanistiky FF UP. 1991–1992 absolvoval studijní pobyt na Katedře germanistiky Univerzity Vídeň u Prof. Petera Wiesingera, 1994–1995 pak studijní stáž (příprava disertační práce) na Katedře germanistiky Univerzity Curych u Prof. Horsta Sitty. 1996 získal titul Ph.D. 2002–2007 působil jako lektor českého jazyka a literatury na Institutu slovanských jazyků Ekonomické univerzity ve Vídni, od roku 2007 jako odborný asistent na Katedře aplikované lingvistiky FF UP, obor germanistika DaF, od roku 2012 je vedoucím katedry. Od téhož roku ředitel Národního testovacího centra České republiky Evropského konsorcia pro testování moderních jazyků (ECL).

 

Jiří Altman (na KG 1991–1992)

 

Libuše Spáčilová (na KG 1991–)

Narozena 1956, po maturitě na Gymnáziu Ladislava Jaroše v Holešově vystudovala v letech 1975-1980 historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1981 získala složením rigorózní zkoušky v oboru historie titul PhDr. Po desetileté pedagogické činnosti na Střední průmyslové škole strojnické v Uničově nastoupila v roce 1990 jako odborná asistentka na Katedru germanistiky FF UP, kde působí dodnes. V roce 1994 absolvovala doktorské studium v oboru německý jazyk (Dr.). V roce 1999 se habilitovala v témže oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a získala titul docentky. V roce 2005 byla jmenována profesorkou. Přednáší historický vývoj německého jazyka, vybrané kapitoly z dějin německého a rakouského umění, onomastiku a vede semináře z historického vývoje a z didaktiky německého jazyka. Hlavní odborné zaměření vědecké činnosti: historický vývoj německého jazyka, lexikografie s těžištěm výzkumu v oblasti praktické lexikografie, tj. tvorba slovníků ke středohornoněmecké a raně novohornoněmecké etapě historického vývoje němčiny, onomastika se zaměřením na vývoj vlastních jmen v raně novohornoněmeckém období. Členka předsednictva Svazu germanistů České republiky (od roku 2001 dosud), členka pracovní skupiny Filologie a literární vědy Akreditační komise při MŠMT (od roku 2006 dosud), členka Vědecké rady FF MU v Brně (od roku 2006 dosud), členka Vědecké rady FF UP v Olomouci (od roku 2010 dosud).

 

Martina Rychlá (na KG 1991–1992)

 

Karel Rymeš (na KG 1991–1996)

 

Ingeborg Fialová (na KG 1992–)

(viz také Ingeborg Fiala-Fürst) Narozena 17. 11. 1961. Studovala v Olomouci v letech 1981–1986 německou a českou filologii, napsala u Lucy Topoĺské diplomovou práci o pražském německém autorovi Johannesu Urzidilovi. 1987 emigrovala do SRN, pracovala jako odborná asistentka na univerzitě v Saarbrücken (Arbeitsstelle fuer Robert Musil Forschung), jako hostující docentka na univerzitě v Klagenfurtu a v univerzitním nakladatelství Roehrig. Z emigrace se vrátila v roce 1992, stala se odbornou asistentkou pro dějiny německé literatury, 1988 docentkou, 2003 profesorkou. Zabývá se tematickými okruhy: romantika, expresionismus, pražská německá literatura, německá literatura z moravského regionu a problematika regionálního výzkumu, německá židovská literatura; přednáší literaturu německé romantiky, expresionismu, dějiny a kulturu Židů. Vede literární semináře, semináře úvodu do literární vědy a semináře kulturních reálií. V letech 1998–2010 byla vedoucí katedry, v roce 1997 založila spolu s Ludvíkem Václavkem a Jörgem Krappmannem Centrum pro výzkum moravské německé literatury. V roce 2005 založila katedru judaistiky, která se postupem času stává samostatnou katedrou. Pro rozvoj katedry získala množství finančních prostředků z českých i zahraničních grantových agentur a nadací. V roce 2007 jí bylo uděleno rakouské státní vyznamenání „Goldenes Ehrenkreuz für Verdienste für die Republik Österreich“.

 

Jörg Krappmann (na KG 1992–)

Studoval historii, filozofii a germanistiku v Erlangenu (magisterská diplomová práce u Hellmuta Diwalda na téma Duellwesen). Od roku 1992 nejprve jako lektor v Olomouci, v roce 1999 obhájil disertační práci o pražském filozofovi Maxi Steinerovi. Téma jeho habilitační práce se týkala německé literatury rané moderny v českých zemích. 1997 založil spolu s Ludvíkem Václavkem a Ingeborg Fialovou Centrum pro výzkum moravské německé literatury;  2003 byl jmenován nadačním profesorem ministerstva kultury a médií SRN v Olomouci, v letech 2007–2010 viceprezident Středoevropského svazu germanistů, od r. 2009 garant mezinárodní doktorandské školy Konzepte gegenwärtiger Literaturtheorien und Methoden v rámci Vladimir-Admoni-Programm agentury DAAD; od r. 2011 vedoucí katedry germanistiky. V současnosti vede projekt Der I. Weltkrieg und seine Nachwirkungen in der Literatur und Publizistik Böhmens und Mährens a spolupracuje na institutu interkulturního, mezináboženského a ekumenického výzkumu a dialogu (IMEVD) Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře vede semináře a přednášky k literární historii od baroka až k současnosti a k literární vědě. Působí jako vedoucí modulu filozofie v rámci studijního oboru „Němčina jako jazyk humanitních věd“. Kromě toho vede také semináře na témata německé kulturní historie a popmusik v německých zemích.

 

Michaela Kaňovská (na KG 1995–)

Narozena 1968, studovala v Olomouci v letech 1987–1994 německou a anglickou filologii, napsala u profesora Jaroslava Macháčka diplomovou práci ke slovosledu v angličtině a češtině. V roce 1994 se po ročním studijním pobytu v Centru literárního překladu (Centre de Traduction Littéraire) na univerzitě v Lausanne stala asistentkou pro obor teorie překladu na katedře germanistiky a současně vyučovala překladatelství i na katedře anglistiky a amerikanistiky, kde byla přijata do doktorského studia. V roce 1997–1998 absolvovala roční studijní pobyt na univerzitě v Regensburgu, v roce 2000 přestoupila do doktorského studia oboru německý jazyk. U profesorky Libuše Spáčilové napsala disertační práci k překladu frazémů, kterou obhájila v roce 2002. Jako odborná asistentka na katedře germanistiky přednáší a vede lingvistické semináře ze syntaxe, frazeologie a sociolingvistiky. Zabývá se frazeologií a jazykem novin, mimo jiné jazykem německých novin vydávaných v 19. a 20. stol. v Olomouci. Je katederní koordinátorkou pro zahraniční záležitosti.

 

Rudolf Baumbach (na KG 1996–2012)

Narozen 1932 ve slovinském Mariboru. Studium německé a ruské filologie na FF UP ukončil roku 1957, po absolutoriu působil krátce jako středoškolský učitel v Jablunkově, 1960 se stal lektorem tehdejší Katedry neslovanských jazyků FF UP – vyučoval němčinu a češtinu pro cizince. Po složení rigorózní zkoušky v r. 1968 se výrazně orientoval na aplikovanou lingvistiku (modernizaci výuky, skripta, učebnice). 1979 se stal docentem – habilitační práce nesla název Zur syntaktischen und stilistischen Charakteristik deutschsprachiger naturwissenschaftlicher Texte. V letech 1981–1991 byl vedoucím Katedry aplikované lingvistiky na FF UP. 1991 jmenován předsedou odborné Komise pro zkoušky z německého jazyka v rámci postgraduálního studia, od r. 1996 působil na Katedře germanistiky, kde vyučoval semináře zaměřené na dialektologii, reálie a praktický jazyk.

 

Gertruda Václavková (na KG 1996–2012)

Narozena 1934. Pocházela z Petrohradu v západních Čechách z bilingvního prostředí. Po maturitě v r. 1954 studovala na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Olomouci německý a ruský jazyk. Po ukončení studia se stala učitelkou na střední škole v Oseku nad Bečvou, později působila jako odborná asistentka na FF UP. Po r. 1989 se stala aktivní členkou prvního akademického senátu. Dlouho učila na Katedře neslovanských jazyků (později Katedra aplikované lingvistiky), v r. 1996 přešla zčásti, poté zcela na katedru germanistiky FF, kde vedla kurzy morfologie a syntaxe do roku 2010, kdy ji stihla vážná nemoc. Publikovala řadu skript a učebnic (např. Německý jazyk pro filology, spolu s doc. Rudolfem Baumbachem).

 

Veronika Prágerová (na KG 1997–)

Narozena 1968, studovala v Olomouci v letech  1986-1991 německou a anglickou filologii. V roce 1995 získala I. cenu v překladatelské soutěži Jiřího Levého v kategorii překladu umělecké prózy. Od roku 1996 pracovala jako lektorka německého jazyka na FF UP, od roku 1998 je zaměstnána jako asistentka a poději odborná asistentka na Katedře germanistiky a na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP. V roce 2004 složila rigorózní zkoušku s prací z oboru translatologie „Problematic Features of Short Speeches in Simultaneous Interpreting in EU Discourse (A Corpus-Based Comparative Analysis“, v roce 2012 dizertační práci nazvanou „Local Strategies in Simultaneous Interpreting“, rovněž z oblasti teorie tlumočení. Veronika Prágerová se zaměřuje na výuku překladatelství a tlumočnictví, podílela se na řadě projektů vedoucích k ustavení oboru tlumočnictví na FF UP. Kromě pedagogické činnosti je dlouholetou aktivní překladatelkou a tlumočnicí z anglického a německého jazyka.

 

Sabine Voda-Eschgfaeller (na KG 2001–)

(viz také  Sabine Voda Eschgfäller) Narozena 1976, studovala v Innsbrucku v letech 1995–1999 historii a německou filologii (učitelství), svou diplomovou práci psala pod vedením prof. Franze Mathise o milosrdných sestrách III. řádu sv. Františka ve Schwazu. Během vysokoškolských studií působila jako tutorka předmětů úvod do jazykovědy (Prof. Peter Ortner) a didaktiky historie (Dr. Gisela Hagen) a vyučovala na humanitním gymnáziu Bedy Webera v italském Meranu. V roce 1998 byla jmenována přední písařkou města Schwaz, kde pobývala do začátku roku 1999. Po roční učitelské praxi na Technickém učilišti Anichstraße v Innsbrucku absolvovala akademický trénink u PR-agentury Edelhart Communications v Innsbrucku. V roce 2001 začala s prací na disertaci o tyrolské literatuře pod vedením prof. Johanna Holznera v Brenner-Archivu, kterou úspěšně obhájila v roce 2006. V roce 2004 získala schwazskou literární cenu „Silbersommer“ a rok poté se účastnila finále ceny lyriky „Leonce und Lena“ v Darmstadtu. Mezi lety 2001 a 2007 působila jako rakouská lektorka na Katedře germanistiky na Univerzitě Palackého, od roku 2008 zde pracuje jako odborná asistentka. Zabývá se současnou rakouskou literaturou, reformními a esoterickými hnutími v regionálním kontextu a lyrikou. Publikuje básně a prózu v rakouských, německých, italských i českých literárních časopisech.

 

Petra Bačůvčíková (2006–)

Narozena 22. 01. 1977, studovala v letech 1996–2002 německou a českou filologii, v letech 2002–2005 španělskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, pokračovala ve studiu na Katedře germanistiky FF UP v rámci doktorského programu v oboru německý jazyk. V rámci tohoto studia absolvovala výzkumný pobyt na Universität Wien (2005). V roce 2012 obhájila disertační práci věnovanou analýze dialogu, konkrétně organizačním strukturám v dialogu české a německé televizní talk show vypracovanou pod vedením doc. Karla Franka. Od roku 2006 pracovala jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP, byla odbornou garantkou kombinovaného studia německé filologie (do 2009) a zároveň od roku 2002 spolupracovala s katedrou bohemistiky, Institutem celoživotního vzdělávání a Letní školou slovanských studií coby lektorka češtiny jako cizího jazyka. Zabývá se tematickými okruhy: moderní německý jazyk, pragmalingvistika, analýza dialogu, čeština jako cizí jazyk, translatologie. Od roku 2013 spolupracuje Katedrou germanistiky FFUP externě, vede lingvistické semináře, překladatelská cvičení a účastní se grantových projektů katedry.

 

Marie Krappmannová (na KG 2006–)

Narozena 1977, studovala v Olomouci v letech 1997-2003 německou a francouzskou filologii, doktorskou práci o raných lexikografických dílech v jazyce jidiš napsala pod vedením profesorky Libuše Spáčilové. Od roku 2003 pracuje jako asistentka na Katedře germanistiky. Po založení Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových roku 2005, které postupně získalo status samostatné katedry, se stala externí přednášející rovněž zde; nabízí především semináře a přednášky o jidiš. Jako spolupracovnice Centra pro výzkum moravské německé literatury se zabývala dílem vybraných německy píšících autorů pocházejících z moravského prostředí. Postupně se specializovala spíše na lingvistické otázky v rámci germanistického výzkumu. V tomto kontextu se zabývá výzkumem v oblasti lexikografie, syntaxe, sémantiky a argumentační teorie. V nově založeném studijním programu „Deutsch als Sprache der Geisteswissenschaften“ vyučuje základy religionistiky.

 

Martina BartečkováNováková (na KG 2006–)

 

Kristýna Solomon (na KG 2006–)

Narozena 1976, studovala v Olomouci v letech 1995–2000 německou a anglickou filologii, 2000-2004 absolvovala interní doktorské studium. V diplomové a disertační práci (vedoucí Prof. Volker Mertens, 2013 získala Cenu rektora za monografii) se věnovala problematice německého vrcholného Minnesangu. Během doktorského studia se zaměřila na německou středověkou literaturu. Od r. 2007 působí na Katedře germanistiky jako odborná asistentka a vede sekci medievistiky.

Zabývá se lyrikou a epikou vrcholného středověku, románem pozdního středověku, recepcí středověké literatury, naratologií, intertextualitou. Pořádá workshopy a studentské konference ve spolupráci s univerzitami v Berlíně, Jeně a Vídni. Je koordinátorkou mezinárodního programu GLITEMA (German Literature in the European Middle Ages), pravidelně přednáší v zahraničí (Porto, Palermo). Vede literární semináře a semináře kulturních reálií.

 

Silvie Jašková (na KG 2006–2012)

(roz. Léblová). Narozena 1976, v letech 1995–2002 absolvovala studium německé a anglické filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci, diplomovu práci Sechs vergessene deutschsprachige Schrifsteller aus Brünn obhájila v roce 2001. Od roku 2002 působila jako doktorandka a od roku 2003 jako odborná asistentka na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci. V roce 2003 získala díky prof. Ludvíku Václavkovi Herder-Stipendium poskytované nadací Alfred Töpfer Stiftung, které jí umožnilo roční studijní pobyt na vídeňské univerzitě. Jako členka Centra pro výzkum německy psané literatury (od roku 1997) se podílela na výzkumu německy psané literatury na Moravě a na edici Lexikonu německých moravských spisovatelů (2003, 2006). V letech 2004–2012 vedla literární semináře a přednášela především o teorii a dějinách dramatu.

 

Petra Knápková (na KG 2006–2010)

Narozena 1976, po ukončeném bakalářském studiu oboru Německý jazyk na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zahájila 1997 studium německé a francouzské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, které ukončila 2001 státní zkouškou a obhajobou diplomové práce s názvem Der Iglauer Ignaz Göth – zwischen Wandervogel und der Schutzarbeit in der Iglauer Sprachinsel. V roce 1998 se stala spoluzakladatelkou Centra pro výzkum německé moravské literatury, které vedla do roku 2008, a v rámci jehož publikační řady se podílela na řadě knižních projektů. Následně nastoupila už jako doktorandka v oboru německá literatura na místo odborné asistentky na Katedře germanistiky FF UP v Olomouci, kde v letech 2001-2008 interně a 2008-2010 externě vedla literární semináře, praktická cvičení německého jazyka a přednášela o německé barokní literatuře a teorii novely. Doktorské studium ukončila v roce 2006 obhajobou disertační práce s názvem Ein Beitrag zur Kulturgeschichte Iglaus.

 

Karsten Rinas (na KG od 2006–)

Narozen 1969 v Opladenu v Německu, studoval germanistiku, filozofii a obecnou lingvistiku na Universität Köln (1991–1996). Od r. 1997 působí jako germanista v Česku, nejprve na Slezské univerzitě v Opavě, od r. 2006 na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 2006 získal titul Dr. phil. na Julius-Maximilians-Universität ve Würzburgu, v roce 2008 se habilitoval na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oblastmi jeho zájmu jsou syntax, sémantika, pragmatika, filozofie jazyka a kontrastivní lingvistika, zajímá se také o německou literaturu v českých zemích. Doposud publikoval 8 knih a na 40 článků.

 

Veronika Opletalová (na KH 2008–)

Narozena 1981, absolvovala studium německé a italské filologie na FF UP a studium učitelství výtvarné výchovy na PdF UP v Olomouci. Ve své sémioticky zaměřené diplomové práci se zabývala vztahy slova a obrazu v kreslených vtipech německého výtvarníka a spisovatele Manfreda Limmrotha. V roce 2006 nastoupila do doktorského studia na Katedře germanistiky FF UP a od roku 2008 působí tamtéž jako asistentka. V roce 2014 obhájila disertační práci na téma Znakově teoretické aspekty komiky se zvláštním zřetelem ke kreslenému humoru. Zabývá se lingvistikou a sémiotikou, vyučuje předměty syntax, pragmalingvistika, obecná lingvistika a sémiotika, v letech 2010-2013 byla garantem modulu Obecná a srovnávací jazykověda. Od roku 2004 se podílí na výzkumných a popularizačních projektech Centra pro výzkum německé moravské literatury a příležitostně publikuje populárně naučné stati o německy psané literatuře z Moravy.

 

Milan Horňáček (na KG 2007–)

Narozen 1977, studoval v letech 1996–2002 německou filologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, napsal diplomovou práci k dílu německého autora Ernsta Jüngra, pokračoval ve studiu na Katedře germanistiky FF UP v rámci doktorandského studijní programu, v jehož rámci absolvoval i studijní a výzkumné pobyty na FU Berlin (2003 a znovu 2005-2006), TU Dresden (2008) a Universität Konstanz (2009). V roce 2010 obhájil disertační práce k pojetí jazyka v německé konzervativní revoluci, vypracovanou pod vedením Doc. Jörga Krappmanna, Ph.D. Od roku 2007 pracuje jako asistent (od 2010 odborný asistent) na Katedře germanistiky FF UP, je zároveň odborný garant kombinovaného studia německé filologie (od 2009) a zástupce vedoucího katedry (od 2012). Zabývá se tématickými okruhy: německé konzervativní myšlení, konzervativní revoluce, Ernst Jünger, první světová válka a její obraz v literatuře, německá literatura z Moravy, německá historiografie z Čech a Moravy. Vede literární a lingvistické semináře, semináře úvodu do literární vědy a semináře k dějinám a kultuře německy mluvících zemí. Spoluúčast na řadě grantových projektů řešených na Katedře germanistiky FF UP.

 

Lukáš Motyčka (na KG 2010–)

 

Soňa Černá

 

Jiří Černý

Narozen 1980, studoval v Olomouci v letech 2000–2007 německou filologii, učitelství výtvarné výchovy a dějiny umění, odevzdal diplomové práce zabývající se Alexandreidou Ulricha von Etzenbach a jednolistovou produkcí 15. století. Specializuje se na německou literaturu z Čech a Moravy ve 13. – 16. století a na produkci grafických ateliérů i tiskařských dílen 15. a 16. věku. V doktorské práci zpracovává téma německých reformačních letáků z Čech a Moravy.

 

Oldřich Břenek (na KG 2012–)

Narozen 1. 6. 1982. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval nejprve německou a ukrajinskou filologii v bakalářském studijním programu (2003–2007) a poté jednooborovou německou filologii v magisterském navazujícím studiu (2007–2009). V oboru Německá filologie úspěšně složil roku 2010 i státní rigorózní zkoušku. Během svého studia strávil celkem čtyři semestrální studijní pobyty na Univerzitě Vídeň, přičemž se vždy jednalo o prestižní rakouská stipendia. V letech 2009 až 2013 byl interním doktorandem (u prof. Libuše Spáčilové) a aktivně se podílel na katederních projektech, mimo jiné založil síť mezinárodního programu CEEPUS. Od roku 2010 vedl či vede překladatelský a tlumočnický seminář, semináře z morfologie, morfosyntaxe, lingvistické semináře k německým jazykovým ostrůvkům nebo k rakouské němčině, která je i tématem jeho disertační práce. Aktivně spolupracuje s Centrem pro výzkum moravské německé literatury i s Rakouským centrem. Na fakultní jazykové škole vede německou sekci.

 

Seznam lektorů na katedře germanistiky (1971–2012)

M. Katzmann (1971–, NDR),

Irene Fickel (1977–1981, NDR),

Werner Marx (1981-1984, NDR),

Karl Heinz Wilhelm (1984-1987, NDR),

Ralf Schaefer (1987-1991, NDR),

Klaus-Dieter Hansch (1991-1992, NDR-DAAD),

Jörg Klaus (1990-1991, „divoký“),

Ferdinand Gschwendtner (1991-1993 OeAD),

Astrid Leitmetzer (1992, „divoká“),

Michaela Jahnke (1992-1996, Bosch Stiftung),

Stefan Hauser (1993-1996, OeAD),

Maria Wolf (1993-1996, DAAD),

Christian Neuhuber (1996-2001, OeAD),

Martin Singl (1996-2001, DAAD),

Stefan Schaefer (1996-2001, DAAD),

Christoph Leitgeb (1998-2000, OeAD),

Stefan Wolting (2001-2002, DAAD),

Christine Pfau (2001-2006, DAAD),

Birke Stahl (2003-2005, DAAD),

Birgit Gunsenheimer (2005-2010, DAAD),

Andrea Moshoevel (2006-2011, DAAD),

Birgit Feierl (2008-2010, OeAD),

Katja Kernjak (2010- dosud, OeAD),

Robert Jodlbauer (2011 – dosud, DAAD)

Studuj germanistikuStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineKGN_TacesDB Erster WeltkriegNěmčina humanitních věd
Aktualizováno: 14. 12. 16, vytvořeno: 21. 7. 14,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: